EXODUS 90
Modlitby Otců Velké Bílovice 2022
Denní čtení - 18. den, 3.2.2022
Žijete pro ostatní
Jste v Egyptě
Život se stal náročnějším. Nezdá se, že by Mojžíš a Áron získali větší svobodu. Navzdory tomuto postavení, komu tento týden budete sloužit: Bohu, nebo faraonovi?
Nasměrování
- Zkoumejte dál svůj den.
- Poctivě si ustanovte svou každodenní svatou hodinu.
- Nesnažte se cvičení si zjednodušovat.
- Pamatujte na své „Proč“.
- Zůstaňte šťastný, spokojený, veselý.
Modlete se, aby vám a vašemu bratrstvu Pán dal vysvobození.
Modlete se za svobodu pro všechny muže v Exodu, stejně jako se oni modlí za vás.
Když se učedníci zeptali Ježíše, jak se mají modlit, učil je „Otče náš“ (viz Lukáš 11:1-4, Matouš 6:9-13). Připojte se ke svým bratrům Exodus po celém světě a modlete se každý den tuto mocnou modlitbu na výše uvedené úmysly.
Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého:
"Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen."
Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.
Čtení z Písma, Exodus 7:25–8:15
To trvalo plných sedm dní poté, co Hospodin zasáhl Nil. Potom Hospodin řekl Mojžíšovi: „Předstup před faraóna a řekni mu: Toto praví Hospodin: Propusť můj lid, aby mi sloužil. Budeš-li se zdráhat jej propustit, napadnu celé tvé území žábami. Nil se bude žábami hemžit, vylezou a vniknou do tvého domu, do tvé ložnice a na tvé lože i do domu tvých služebníků a mezi tvůj lid, do tvých pecí a díží. I po tobě, po tvém lidu a po všech tvých služebnících polezou žáby.“ Hospodin dále řekl Mojžíšovi: „Vyzvi Árona: ‚Vztáhni ruku se svou holí nad průplavy, nad říční ramena i nad jezera a vyveď na egyptskou zemi žáby.‘ “ Áron vztáhl ruku nad egyptské vody a žáby vylézaly, až pokryly egyptskou zemi. Ale totéž učinili věštci svými kejklemi a i oni vyvedli na egyptskou zemi žáby. Tu povolal farao Mojžíše a Árona a řekl: „Proste Hospodina, aby mě i můj lid zbavil žab. Pak propustím lid, aby obětoval Hospodinu.“ Mojžíš faraónovi odvětil: „Rač mi sdělit, kdy mám prosit za tebe, za tvé služebníky a za tvůj lid, aby Hospodin vyhladil žáby u tebe i v tvých domech. Zůstanou jen v Nilu.“ Farao odpověděl: „Zítra.“ Mojžíš řekl: „Ať je podle tvého slova, abys poznal, že nikdo není jako Hospodin, náš Bůh. Žáby se stáhnou od tebe i z tvých domů, od tvých služebníků a od tvého lidu. Zůstanou jen v Nilu.“ Nato odešel Mojžíš s Áronem od faraóna a Mojžíš úpěnlivě volal k Hospodinu kvůli žábám, kterými faraóna postihl. Hospodin učinil podle Mojžíšovy prosby a žáby v domech, ve dvorcích i na polích pošly. Shrabali je na hromady a kupy a zápach z nich naplnil zemi. Když však farao viděl, že nastala úleva, zůstal v srdci neoblomný a neposlechl je, jak Hospodin předpověděl. Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vyzvi Árona: ‚Vztáhni svou hůl a udeř do prachu na zemi!‘ Stanou se z něho po celé egyptské zemi komáři.“ I učinili tak. Áron vztáhl ruku s holí a udeřil do prachu na zemi a na lidech i na dobytku se objevili komáři. Po celé egyptské zemi se ze všeho prachu země stali komáři. Když totéž chtěli učinit věštci svými kejklemi, totiž vyvést komáry, nemohli. A komáři byli na lidech i na dobytku. Věštci tedy řekli faraónovi: „Je to prst Boží.“ Srdce faraónovo se však zatvrdilo a neposlechl je, jak Hospodin předpověděl.
Reflexe
Pokud nejste osmiletý chlapec, pohled na množství kvákajících žab zaplavujících zemi je přinejlepším nepohodlný. Tato slizká scéna prozrazuje něco o faraonovi jako muži. Když mu Mojžíš nabídne úlevu od útoku obojživelníků, faraon souhlasí s tím, že Mojžíš by měl zasáhnout u Boha, ale ne teď – „zítra“. Farao nerespektuje těžkosti, které uvalil na svůj vlastní lid. Jeho arogantní lhostejnost k utrpení vlastních poddaných prozrazuje jeho tvrdost srdce. Odmítá pokleknout před Bohem nebo být viděn, že s ním spolupracuje. A když pomine mor žab, neprojevuje Mojžíšovi žádnou úctu a ve své naduté pýše neprojevuje žádnou vděčnost Bohu.
Často děláme vážnou chybu, že nerespektujeme nikoho jiného než sebe. Příliš snadno (byť jen obrazně) přehlížíme Boha vesmíru, naše manželky, své farníky, naše syny a naše dcery. Nerespektování ostatních je opakem toho, co znamená být skutečným mužem. A nerespektování Těla Kristova – což je neúcta k samotnému Bohu – je cesta, která pravděpodobně vede do pekla.
Chcete dosáhnout svého skutečného potenciálu a využít svou Bohem danou sílu tak, jak vás k tomu stvořil? Pak musíte myslet na ostatní. Musíte se „pokořit pod mocnou Boží ruku“ (1. Petrova 5:6) a pozvednout ty kolem sebe. Když to uděláte, budete jednat svatým způsobem. Jak vás nyní Pán vidí jednat? Nejste si jistí? Zeptejte se ho.